Volného času je jak šafránu. Nedávno jsem přemýšlel nad tématy mého fotografování a čím dál víc si uvědomuji časovou náročnost tohoto koníčku. Do budoucna rozhodně neplánuji daleké cesty do zahraničí, ani náročné tuzemské výlety ve snaze získat co nejlepší snímky čehokoliv, nebo si za každou cenu zvyšovat druhovou pestrost v mém archivu. Pominu-li, že zahraniční fotografování neunesu ani finančně, mne stejně moc neláká a s příslovím „čeho je moc, toho je příliš“ se budu dál držet českých luhů a hájů, se zaměřením na snadněji dostupné fotografické objekty, které naše příroda nabízí.
Hra stínů a světel naštěstí nabízí tvorbu nekonečných variací obrázků, obzvláště potom v přírodě.
S radostí budu proto dál fotit „obyčejné“ sýkorky, vrabce a jiné pěvce, moje oblíbené psy, naše ryby u vody, houby v lese atd.
Elegantní kos černý, jemným sluníčkem ozářená sýkora modřinka, oranžové oko plotice obecné, rudé kormidlo jelce tlouště, rosou orosený hřib dubový – to je pro mě obyčejná paráda.
V žádném případě se nechci stát otrokem svého koníčku, fotografie budu nadále tvořit jak mi volný čas dovolí a podle toho jaká scéna se naskytne, prostě zastávám názor: není kam se hnát :-).
Už aby to bylo!!!!!!
Nazdar Fleny:-), však neboj, já se u Vás s foťákem taky zastavím.. Díky Libor
Ahoj Libore, po dlouhé době jsem se kouknul na tvé stránky jsou jako vždy výborné. Pavel